Ochrana přírody

19. června 2011 v 23:39 | Elča |  Ekologie
Takže malý soupisek toho, jak je (údajně) chráněna příroda. Patří stále ještě do Antropoekologie, ale říkala jsem si, že nebude špatné to trošku vypíchnout a nechat to zvlášť. Jeližkož je tu pár docela zajímavých věcí.
Elča

Ochrana přírody
Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) - dnes Světový svaz ochrany přírody
· světová centrála ochrany přírody
· vydává Červené knihy
· Světová strategie ochrany přírody- základní dokument IUCN, prosazuje udržení základních ekologických principů, mají na ně navazovat národní ekologické programy
Světový fond pro ochranu přírody (WWF)
· financuje mezinárodní akce na ochranu přírody
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
· rozvoj výchovy a vzdělávání v oblasti životního prostředí
· Člověk a biosféra- ekologická výchova veřejnosti
Organizace spojených národů (OSN)
· Světová charta na ochranu přírody- vymezuje zásady ochrany a rozumného využívání přírody
· Agenda 21- nejvýznamnjší dokument, obsahuje úkoly pro všechny státy v 21. století
Program Spojených národů v oblasti životního prostředí (UNEP)
· vydává zprávy o stavu životního prostředí
Stupně ohrožení biologické diverzity:
1. kriticky ohrožené- reálné riziko vyhynutí v blízké budoucnosti
2. silně ohrožené- vysoké riziko vyhynutí v blízké budoucnosti
3. ohrožené- úbytek druhů, pokud bude pokračovat úbytek hrozí vyhynutí v blízké budoucnosti


Ochrana přírody v ČR
- zakotvena v Ústavě a v Listině základních práv a svobod
Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, Státní fond životního prostředí, krajské úřady, obecní úřady, stráž přírody, nevládní organizace - Český svaz ochránců přírody, Brontosaurus, Duha, Děti Země, Greenpeace (světová)

Chráněná území
a) velkoplošná -4 národní parky (NP), 25 chráněných krajinných oblastí (CHKO)
b) maloplošná (vyskytují se v nějakém regionu) - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NPP), přírodní památka (PP), biosférické rezervace, přírodní parky (oblasti klidu), ochranná pásma
- na těchto územích jsou omezeny jakékoliv zásahy
- Tři zóny ochrany:
1. přísná přírodní- není dovolen pohyb mimo vyznačené cesty, není dovolena stavba, táboření, sběr rostlin
2. řízená přírodní- využívána k turistice a k rektreaci, pohyb návštěvníků zde není omezen
3. okrajová- určena k trvalému bydlení, pro služby, zemědělství, turistiku, rekreaci při dodržeování zásad ochrany přírody

Národní parky
Krkonošský národní park (KRNAP) - nejstarší vyhlášen 1963
Šumava - centrální část je národní park, okrajové části CHKO, největší, vyhlášen 1991
Podyjí - nejmenší, patří k nejcennějším v Evropě
České Švýcarsko - nejnovější (2000)

Chráněné krajinné oblasti
- 25 oblastí, které dohromady tvoří největší chráněnou plochu
- př.: Moravský kras - jeskyně, Macocha (řeka Punkva), Pálava, Bílé Karpaty, Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Třeboňsko, Šumava (okraj NP), Český les, Slavkovský les, Český kras, Blaník, Křivokládsko, Kokořínsko, Jizerské hory, Lužické hory, Žďárské vrchy, České středohoří

Národní přírodní rezeravce
- menší území mimořádných hodnost, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku
Pouzdřanská step, Mohelenská hadcová step, SOOS u Chebu (sulfatary = bahenní sopky - pozůstatek sopečné činnosti), Lednické rybníky, Praděd, Milešovka

Přírodní rezervace
- menší útvar soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast
Prachovské skály

Národní přírodní památka
- přírodní útvar menší rozlohy, geologický útvar , naleziště nerostů nebo vzácných druhů
Pravčická brána, Šipka u Štramberka (pravěké naleziště)

Přírodní památka
- přírodní útvar místního významu
Pekárka

Biosférické rezervace
- vyhlašuje UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra
- v ČR- 6 míst:
1. NP Krkonoše
2. NP Šumava
3. CHKO Křivoklátsko
4. CHKO Třeboňsko
5. CHKO Pálava
6. CHKO Bílé Karpaty
Přidat komentář
 

Antropologie- část II.

18. června 2011 v 14:51 | Elča |  Ekologie
Voda
- zvyšuje se spotřeba pitné a užitkové vody
- mění se vodní režim krajiny (odvodňování, regulace řek, stavba přehrad)
- zvyšuje se znečištění vody, typy:
1) biologické - ze zemědělské činnosti - močůvka, silážní šťávy, fekálie
2) chemické - ze zemědělství, průmyslu, domácností (ropa, čistící prostředky, PCB - polychromované bifenyly, hnojiva - dusičnany - dospělý < 50 mg/l, dítě 15 mg/l), fosforečnany -> eutrofizace vody, pesticidy, těžké kovy - olovo, rtuť)
3) fyzikální - znečištění radioaktivními látkami, tepelné znečištění odpadním teplem, mechanické znečištění
- zdroje znečištění vody:
a) zemědělství - velkochov zvířat - močůvka, kejda, únik silážních šťáv, nesprávná aplikace hnojiv, přehnojování půdy - splav do vody
- řešení: zamezit úniku odpadů, přiměřeně hnojit, omezená činnost u zdrojů pitné vody
b) průmysl - těžba a zpracování ropy (např. havárie ropných tankerů), těžba a zpracování uhlí (u nás např. severní Čechy), výroba kovů, výroba papíru a celulózy, chemický průmysl, potravinářský průmysl
- řešení: modernizace výrobních technologií - uzavřený oběh vody, stavba čistíren odpadní vody z výrobních procesů
c) lidská sídla - splašky z domácností
- řešení: omezení vypouštění nebezpečných látek, čistící a prací postředky bez fosfátů, budování čistíren odpadních vod, chránit zdroje podzemních vod (černé skládky, průsaky ropných produktů)
- změny vodního režimu naší krajiny:
- meliorizace - plošné odvodnění půdy, mokřadů
- regulace a napřimování vodních toků - ničení pobřežní vegetace, zrychlení odtoku vody z krajiny, omezení samočístící schopnosti vod, menší okysličení vody, rychlé vysychání půd ve vyšších oblastech, záplavy na dolních tocích řek (výstavba v záplavových oblastech, rušení mezí, napřimování vodních toků)
- změny v mořích a oceánech: poškození planktonu, korálových útesů, pokles stavu ryb, narušení rekreační funkce, poškození pobřežních porostů mangrove (= zvláštní křoviny na pobřeží), nadměrný průmyslový rybolov
Půda
- půda je složitý systém živých a neživých součástí
a) živé - edafon - bakterie, houby, roztoči, hlísti, kroužkovci, hmyz
b) neživé - zvětraná hornina, půdní voda, vzduch
- hlavní znečišťující faktory:
- minerální hnojiva z nadměrného hnojení -> nerovnoměrný růst, poléhání, zasolování, hromadění dusičnanů v rostlinách
- pesticidy - DDT (dnes se nepoužívá, protože se ukládalo do tkání), rtuťnatá mořidla -> kumulace v organismech - jejich poškození
- kontaminace těžkými kovy (Cd, Hg, Pb)
- kontaminace kyselým deštěm (SOx, NOx)
- v dnešní době je většina půd silně překyselená (posypává se např. drceným vápnem)
- mechanické poškození půdy:
1) eroze - rozrušování a odnost půdy působením vody a větrem (působením vody se vytvářejí ronové rýhy - odnáší se nejjemnější částečky, odhalují se kameny)
- erozi usnadňuje orba po spádnici, velké lány polí, odstranění protierozních bariér (meze, remízky, větrolamy), rozorání lučních porostů podél řek, málo humusu
- říční proud vytváří meandry - na jedné straně se břeh vymývá, na druhé se materiál shromažďuje
2) zhutnění půdy těžkými stroji - přerušená kapilarita, zhoršení provzdušnění půdy, malé vsakování vody po deštích, porušený chemismus půdy
- hlavní zdroje znečištění půdy:
a. průmysl, doprava - odpady, havárie
b. zemědělství - hnojení, pěstování monokulturních plodin, hospodaření na velkých plochách, velká specializace (řepka, kukuřice)
- řešení: ekologicky optimální hospodaření v krajině (přiměřená rozloha pozemků, rozvoj biokoridorů - remízky, zelené travnaté plochy mezi poli), střídání plodin
- produkce zdravých potravin (uvážené hnojení, omezení chemických postřiků, rozšíření metody biologické regulace škůdců - např. ruční sbírání na malých plocách, nasazení biologických nepřátel - draví roztoči, slunéčka)
- dosažení vyrovnaného stavu půdy - ochrana před vyčerpáním živin, snížení kyselosti, zabránění erozím
Hluk
- nadměrný hluk způsobuje poruchy sluchu, narušení funkcí nervové soustavy, poruchy spánku
- řešení: snížení hladiny hluku pod 50 dB ve dne a pod 35 dB v noci, obchvaty obcí, protihlukové stěny, nízkohlučné dopr. prostředky, odhlučnění výrobních procesů
Přidat komentář

Antropoekologie- část I.

17. června 2011 v 14:50 | Elča |  Ekologie
A ještě sem přidávám jednu z maturitních otázek. Konkrétně tu, která se zabývá antropoekologií. Jedná se tedy jen o souhrn informací na toto téma. Opět je to psáno v bodech.
Elča
Antropoekologie- člověk a prostředí
- člověk je součástí ekosystémů necelé 2 mld. let
- vývoj vztahu člověka a prostředí:
1) lovecko-sběračské- pravěk , lidská populace malá, živili se sběrem a lovem, zásahy do ekosystémů minimální a vratné
2) zemědělsko-pastevecké- od mladší doby kamenné po průmyslovou revoluci
- člověk zemědělec a pastevec
- změny vyvolané činností člověka trvalejší a často nevratné- mýcení lesů, využití půdy k pastvě a pěstování plodin
3) průmyslové(industriální)- od 18. stol. se výrazně zvyšuje těžba dřeva, uhlí, ropy, rud
- zakládají se nová města, osídlování nových území
- rozvoj nových dopravních prostředků - nové dopr. komunikace
- výrazné poškozování ekosystémů - kácení tropických pralesů, vysušování mokřadů, vodní a větrná eroze
- vyhubení mnoha druhů organismů
- kritické snížení stavu některých druhů (slon, nosorožci, tygr)
- rozšiřování nepůvodních druhů - chovná zvířata (ovce, kozy, skot), pěstované rostliny (pšenice, rýže, brambory) - synantropní organismy (potkan, vrabec, kopřiva, moucha)
- zavlečení jiných druhů a jejich přemnožení (mandelinka bramborová v Evropě, králík v Austrálii)
Globální problémy lidstva
= celosvětové problémy
- populační exploze - člověk se rychle rozmnožuje, ubývá životního prostoru, potravin, vody
- potravinová krize - hladomor (Afrika)
- surovinová krize - těžba surovin, velké povrchové doly
- energetická krize - získávání energie různými zdroji
- ekologické katastrofy - havárie ropných tankerů a ropných vrtů, lesní požáry, havárie chem. továren, kácení trop. lesů, znečištění vod, vzduchu
- současné problémy životního prostředí:
Ovzduší
- hlavní znečišťující faktory:
1) emise = exhaláty z konkrétního zdroje v konkrétním čase (pevné, kapalné, plynné)
- tyto emise mezi sebou chemicky reagují, spad -> imise - působí na živé i neživé složky prostředí
- za určitých podmínek znečištění imisemi vzniká smog = směs pevných, kapalných a plynných částic rozptýlených ve vzduchu
- kyselý - SO2, popílek
- fotochemický - NOx, ozón (vzniká účinkem Slunce)
- kombinovaný
- škodlivost emisí se zvyšuje při inverzi (v údolí je teplý vzduch, nad ním těžký studený - "poklička", smog nemůže projít)
- nepříznivý vliv na zdraví člověka: naleptávání sliznice, alergie, astma
- plynné emise:
- oxid siřičitý - spalováním nekvalitního hnědého uhlí se sírou SO2 + H2O ---> H2SO4 - kyselé deště
- změna chem. vlastností půdy
- koroze kovů, staveb, soch
- poškození rostlin (lesy), živočichů
- pevné emise - do ovzduší při spalovacích procesech, těžbě a úpravě surovin (uhlí, kámen, cementárny, vápenky, hutě)
- způsobují mechanické znečištění, tvorba kondenzačních jader pro vznik srážek, chemické znečištění (těžké kovy - kadmium, rtuť, olovo)
2) oxidy dusíku - spalování v elektrárnách, motorových vozidlech
3) oxid uhličitý - při spalování, při velkém zvýšení - skleníkový efekt (vliv na změny klimatu, nad zem. povrchem - ozónová vstva, do které se dostávají splodiny, tepelná složka slun. záření naráží na ozonovou vrstvu a neuniká do vesmíru - díky tomu může na Zemi existovat život, ale nadměrné oteplování způsobuje změny klimatu)
4) oxid uhelnatý - při spalování, v dopravě, blokuje vazbu O2 na hemoglobin
5) freony - deriváty uhlovidíků s obsahem fluóru a chlóru, hnací plyny ve sprejích, chladírny, výroba plastů - narušují atmosféru
- jsou stálé, v ovzduší vydrží desítky let

6) přízemní ozón - negativní vliv na rostliny, u lidí poškození sliznic, vzniká fotochemickými reakcemi oxidu dusíku a kyslíku
7) další plyny - fluór, chlór, formaldehyd
8) radioaktivní znečištění - přirozené zdroje - radon (způsobuje rakovinu plic)
- zdroje z lidské činnosti - zkoušky jaderných zbraní, jaderná energetika (Černobyl 1986), radioizotopy v medicíně, staré televize, výroba elektrické energie
- možnosti řešení:
- snížení energetické náročnosti - omezení energeticky náročné výroby (hutě), recyklace odpadů, úsporné stroje a spotřebiče, změny ve výrobě a spotřebě tepla (centrální vytápění, izolace)
- ekologicky šetrná výroba energie - vodní, jaderné, sluneční, větrné, energie moře, geotermální
- využití energie biomasy - bioplyn
9) těžba uhlí a ropy - prachové částice (při povrchové těžbě uhlí, těžba ropy a zem. plynu)
10) zpracování kovů, výroba stavebních hmot, chemická výroba
11) doprava - silniční, železniční - méně náročná, vodní - malá rychlost, nízké náklady, letecká - nejdražší, nejrychlejší, potrubní - tekuté, sypké materiály
- prudký rozvoj dopravy - přeprava lidí a materiálu
- vysoká energetická náročnost, velké množství exhalací, hlučnost, stavba nových komunikací, únik pohonných hmot, olejů, posypový materiál, havárie
- možnosti řešení:
- rozvoj hromadné dopravy, volba vhodné dopravy, změny pohonu - elektromotory, pohon na LPG, hybridní pohon
12) lidská sídla - koncentrace obyvatel do velkých měst = urbanizace, produkce plynných a pevných exhalátů, komunální odpad, hluk z dopravy, změny v krajině -> úbytek zeleně, růstn nemocnosti, stres
- možnosti řešení: plánovitá výstavba, regulace dopravy (záchytná parkoviště, elektrifikace hromadné dopravy), centrální vytápění, třídění odpadů - papír, plasty, sklo, nápojové kartony
Přidat komentář

Bionika

16. června 2011 v 14:48 | Kuba |  tři tečky...
Bionika
Slovo "bionika" je odvozeno z kombinace dvou pojmů - "biologie" a "technika". Přestože se jedná o vědu poměrně mladou, už teď je jasné její široké využití. V přírodě totiž můžeme nalézt mnoho "patentů", které by se daly využít v našem životě. Některé z nich již použity byly. Jiné však na své objevení a převedení do praktického života ještě čekají. Cílem bioniky je řešit problémy v oblasti techniky podobným způsobem, jakým se to děje v přírodě, a využívat při tom všechno, co bylo "vynalezeno" a následně zdokonaleno přírodou za dlouhé milióny let. -Technické konstrukce vznikají většinou za určitým účelem. Příroda vytváří své struktury naopak metodou pokus - omyl, tedy díky náhodilým drobným změnám v dědičné výbavě, které jsou poté zachovány, nebo zavrženy, podle toho, zda vylepšují schopnost přežití, či nikoliv. To vede k optimalizaci biologických struktur a procesů.
Lidé již odedávna pozorovali přírodu, která je obklopovala, a nacházeli v ní inspiraci. Napodobování živých organismů technickými konstrukcemi mnohem dříve před tím než bionika vůbec vznikla lze najít v letectví či ve stavitelství. Zde stačí jmenovat například legendárního Leonarda da Vinciho a jeho létající stroj inspirovaný ptáky z počátku 16. století . Přesné napodobování letu ptáků, tedy snaha o současný pohyb vzhůru a vpřed silou svalů prostřednictvím páru mávajících křídel, zavedla vývoj do slepé uličky. Až Otto Lilienthal naplnil sen o létání, když vědomě soustředil svou pozornost pouze na problematiku klouzavého letu.


Kdo je to bionik?
Dnes již mnoho univerzit přijalo bioniku jako samostatný studijní obor. Bionikovi se dostane jak základního technického a biologického vzdělání, tak i vědomostí o vzájemném propojení těchto dvou oborů. Po nabytí vyjmenovaných znalostí se už může specializovat na jednotlivou oblast bioniky. Například pohybovou bioniku nebo bioniku architektury. Je tak pro něj později snazší vyhledávání patentů v přírodě i jejich následné převedení do technické praxe. Přírodní vynálezy totiž nelze do techniky přepsat přes kopírák, je nutné zpracovat je do použitelné podoby.
V přírodě tedy existuje mnoho důmyslných věcí, stačí je "jen" najít. Právě to ale bývá většinou tou nejtěžší věcí. Bionikům tak nezbývá nic jiného, než dál a dál zkoumat různé živočichy, rostliny, mikroorganismy... A naleznou-li něco, co by se dalo využít, musí daný objekt přesně popsat. Poté následuje další poměrně náročný úkol-převedení daného objevu do praxe. Pokud se povede i to, může se vynález začít používat.
-Vlastnosti ptáků a ryb jsou z hlediska bioniky zkoumány obzvláště důkladně. v centru pozornosti jsou mechanismy pohybu vpřed a pohybu vzhůru, tvar těla a charakter povrchu. Příroda má v zásobě pro tento účel celou škálu fantastických řešení, která jsou analyzována v rámci bionické hydrodynamiky a aerodynamiky a zpracovávána za účelem aplikace v oblasti techniky.
-Příroda má k dispozici nepřebernou paletu mikrosystémů. Patří sem miniaturní klouby a čerpadla, propojovací zařízení, filtrační systémy, miniaturní převody , zásobníky energie i ty nejmenší senzorické systémy.
-Člověk se za pomoci energetobioniky a klimabioniky pokouší uchovat omezené zásoby energie, které má k dispozici, a nacházet nové energetické zdroje. Princip fotosyntézy se využívá při vývoji nových fotovoltaických článků k získávání proudu .



-Jedním z prvních úspěchů dá se říci bioniky byl ostnatý drát. Jeho vynálezce inspirovaly ostnaté stonky a listy rostlin. Semínka známých pelargonií (muškátů) mají spirálovitou část, pomocí které se hravě zavrtají do země. Lidé vyrobili jednu takovou spojovací součástku, která byla tak trochu pelargoniemi inspirována - šroub. . Tvůrce suchého zipu zase použil fintu, kterou používají semena například svízele - disponují háčky, kterými se přichytí na kůži a bez porušení se jí mohou pustit.
-Přírodou se také inspirovali tvůrci prodyšných a přitom voděodolných membrán používaných do bot a oblečení. Přemýšleli nad tím jakým způsobem odvádějí přebytečnou vodu rostliny a přišli na to, že mají na povrchu listů maličké póry, tzv. stomata, kterými voda odchází ven. Stejným způsobem funguje i tato lidmi vytvořená membrána. Velikost pórů je uzpůsobena tak, aby propustila malinkou molekulu vodní páry, ale nepustila
kapku vody.
- I vývoj dnešních helem všeho druhu je práce bioniků. Ti se snaží vytvořit materiál podobný paroží. Dnešní helmy tvoří tvrdá skořepina nějakým způsobem napojená na polystyrenový vnitřek. Paroží je tvořeno též tvrdou odolnou "skořepinou" vyplněnou nějakou pěnovou hmotou. Tyto dva materiály jsou spolu navzájem provázány a tvoří tak celek odolný proti nárazu a s velkou tlumící schopností.
-Některé zvířecí schopnosti inspirovali vědce
při vymýšlení takových přístrojů jako je třeba radar, sonar, optické přístroje, noktovizory, termovize, navigační systémy nebo
požární čidla .
Zajímavé je zjištění, že některé technologie vznikly dříve, než se podařilo objevit něco podobně fungujícího v přírodě.
Lotosový efekt
Tento přírodní vynález spočívá ve zvláštním povrchu se speciální mikrostrukturou odpuzující vodu. Díky tomu je možné z něj (jako v přírodě z lotosového listu) smýt jakýkoli prach, saze nebo barvu trochou vody. Její kapky k němu totiž nepřilnou jako k hladkému povrchu, ale stanou se z nich kuličky. Tím nečistotu na povrchu neposunou, jako kapky na hladkém nebo jiném neupraveném povrchu, ale případné částečky smetí vezmou s sebou a odstraní je tak najednou pryč. Vědci tudíž došli k zajímavému a selskému rozumu odporujícímu závěru. Nečistoty se smývají lépe z drsného než z hladkého povrchu. Samozřejmě, povrch musí být náležitě upraven, ale i tak by to napadlo málokoho. V přírodě však můžeme tento jev nalézt u mnoha rostlin. Nejvýraznější je u lotosu indického, podle kterého je také pojmenován.

Záhy po představení prvního "samočisticího povrchu", začaly zkoušky jeho rozsáhlého využití. Zvláště u věcí, které jsou při používání vystaveny povětrnostním podmínkám (prachu i jiným nečistotám), je takovýto povrch obrovskou výhodou. Křehká mikrostruktura náchylná k poškození sice nedovoluje použít tuto úpravu povrchu například u obuvi, ale i tak je oblast jejího možného využití široká. Jedná se konkrétně o velké skleněné plochy - třeba zasklení budov. V současnosti je již na trhu speciální barva, která dělá vnější stěny a střešní tašky omyvatelnými (ovšem nač je umývat, stačí
počkat na déšť :).
Přidat komentář

Základy ekologie, část II.

16. června 2011 v 14:29 | Elča |  Ekologie
Vzduch
- organismy žijí v nejnižší vrstvě atmosféry = troposféře, jsou zde faktory, které ovlivňují jejich život:
a) tlak - klesá s nadmořskou výškou, živé organismy se vyskytují až do 7 000 m
b) hustota - organismy zde nežijí trvale - malá nosnost (např. ptáci musí vynaložit energii - nemohou zůstat ve vzduchu trvale)
c) proudění (vítr) - přenos semen, plodů, pylu, plachtění ptáků - ničí porosty, ochlazování, vysušování, eroze
d) obsah O2, CO2 - kyslík 21% vzduchu, tvoří jej rostliny (oxid uhličitý 0,03%, při dýchání, tlení, spalování, sopečnou činností => skleníkový efekt)
Voda
- nezbytná podmínka pro život, na Zemi je ve skupenství pevném (led, sníh), plynném (vodní pára), kapalném
- zaujímá 2/3 zemského povrchu, jen 3% je sladká
- velká nosnost® velcí živočichové (plejtvák obrovský)
- vlastnosti vody a vliv na vodní organismy:
a) tlak - zvyšuje se s hloubkou - potřeba adaptace
b) hustota - vysoká - větší odpor při pohybu - hydrodynamický tvar těla živočichů žijících ve vodě
c) salinita - obsah rozpuštěných solí ve vodě
d) propustnost světla - fotosyntéza vodních rostlin, orientace živočichů
- voda a suchozemské organismy:
a) rostliny: příjem kořeny, částečně i listy
a) vlhkomilné
- hydrofyty (leknín, stulík) - trvale ve vodě, slabá kutikula, bez trichomů
b) suchomilné
- xerofyty (divizna, jehličnany) - nevyžadují trvalý příjem vody, omezení ztrát vody- silná kutikula, ochlupení
- zvláštní skupinou, která se dá zařadit mezi suchomilné, jsou sukulenty - redukované listy, vodu mají v zásobním pletivu (kaktusy)
Půda
- vzniká postupným zvětráváním litosféry vlivem vzduchu, vody, tepla, činností organismů (edafon) - rozkládají se organické složky, zbytku se říká humus
- vlastnosti:
a) pórovitost - velikost půdních částic, vhodnější pro růst rostlin
b) absorbční schopnost - schopnost vázat ionty a vodu
c) teplota půdy - v hloubce se nemění
d) chemické složení půdy:
- kyselost (pH do 7) - vřes, borůvky
- zásaditost (pH nad 7) - třemdava, bělozářka
- slanost - rostliny halofyty - snášejí vyšší slanost půdy (solnička přímořská)
Biotické podmínky prostředí
- vztahy mezi živými jedinci
- vztahy mezi populacemi:
- populace různých druhů se mohou vzájemně ovlivňovat
I. pozitivně
1. protokooperace = volné, dočasné sdružování populací - při hnízdění různých druhů ptáků, zebra a pštros
2. symbióza = mutualismus - nezbytné soužití - lišejníky, mykorrhiza, bakterie v trávicím traktu, ryby a kreveta
3. komenzalismus = soužití výhodné jen pro jeden druh, druhý je neutrální - epifitické orchideje, hyena a lev
II. negativně
1. mezidruhová konkurence - soutěž o potravu, vodu, životní prostor - káně a poštolka
2. vnitrodruhová konkurence - semenáčky smrku v lese, mláďata v hnízdě
3. ameznalismus = alelopatie - pomocí chem. látek potlačuje jeden organismus druhý - trnovník akát (kořeny vylučují chem. látky, které zabraňují růstu dalších rostlin), Penicillium (antibiotika)
4. jedna populace žije na úkor druhé - jedna druhou využívá jako potravu:
5. predace - vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden druh organismu loví druhý (dravec a kořist)
6. parazitismus - jeden typ populace se přiživuje na jiné populaci - nemusí nutně zabíjet (cizopasník a hostitel)
a) ektoparazitismus - vnější parazitismus (blecha, klíště, kokotice - haustoria do lýka)
b) endoparazitismus - vnitřní parazitismus (škrkavky, tasemnice)
c) poloparazitismus - jedna populace žije na úkor druhé, ale vytváří si látky i sama (jmelí, ochmet)
Ekosystém
- biocenóza + neživé prostředí
- různý rozsah - louka, rybník, tropický prales
- v ekosystému probíhá stálý koloběh látek a energií mezi neživou složkou a jednotlivými skupinami organismů
- základní složkou jsou živé organismy
a) primární producenti = autotrofní, zelené rostliny, produkují organickou hmotu z anorganické
b) konzumenti = heterotrofní, živí se organickou hmotou jiných organismů (živočichové, parazitické houby, nezelené rostliny)
· konzumenti 1. řádu - býložravci
· konzumenti 2. řádu - masožravci, všežravci
· všichni konzumenti - sekundární producenti
c) dekompozitoři (reducenti) - živí se mrtvou a odpadní organickou hmotou - houby, bakterie
- druhy na sebe postupně navazující v energeticko-potravních vztazích tvoří potravní řetězce:
a) pastevně-kořistnický = býložravci -> masožravci (hmyz, hmyzožraví ptáci, dravci)
b) dekompozitoři (rozkladný) = rozklad organické hmoty -> humifikace -> mineralizace humusu
- spojením všech potravních řetězců -> potravní pyramida (znázorňuje tok energie a látek)

Potravní pyramida

potravní pyramida

obrázek převzat z: leccos.com
Počet komentářů: 2

Základy ekologie, část I.

16. června 2011 v 14:28 | Elča |  Ekologie
Zdravím po hodně dlouhé době vám sem opět přidávám nějaký článek. Tentokrát je to článek zaměřený na základy ekologie. Jelikož jsem maturovala z biologie a mezi otázkami je i jedna na ekologie, tak vám sem kopíruju to, jak jsem měla tuto otázku vypracovanou. Takže se prosím moc neděste toho, že to není psáno pořádnými větami. Jen pouze v bodech.
Elča

Ekologie- vztah organismu a prostředí
Ekologie - věda, která se zabývá životním prostředím a jeho vztahem k organismům, které v něm žijí a vzájemným vztahem organismů
- prostředí vytváří abiotické složky (voda, světlo, horniny,...) a biotické složky (živočichové, rostliny,...)
- zakladatel Ernest Hekl
- využívá poznatků z biologie, fyziologie, systematiky, geologie, chemie, matematiky, fyziky, klimatologie, ekonomiky, sociologie a etiky
- dělí se:
1) podle úrovně skupin:
a) autekologie - studuje vztahy jedince a prostředí
b) demekologie- studuje vztahy mezi populacemi a jejich prostředím
c) synekologie - studuje vztahy na úrovni společenstev a ekosystémů
2) podle systematických skupin:
- ekologie baktérií, rostlin, hub, živočichů, člověka = antropoekologie
3) podle prostředí, v němž organismy žijí:
- ekologie vod, lesa, půdy, krajiny (rekultivace krajiny)
Základní pojmy:
organismus- samostatný jedinec, živý otevřený systém, splňuje základní znaky života
biotop = prostředí osídlné společenstvem, výskyt monotopů a demotopů
populace = soubor jednotlivých organismů určitého druhu žijících v určitém místě a určitém čase
společenstvo(biocenóza) = soubor všech organismů v určitém prostředí
fytocenóza = společenství rostlin
zoocenóza = společenství živočichů
ekosystém = soubor živé složky a neživého prostředí (biocenóza + neživé prostředí)
biosféra = soubor všech ekosystémů na Zemi, živý obal Země
ekosféra=část Země, kde se vyskytuje život pravidelně a zákonitě
noosféra= část země osídlená lidmi
Vztah organismu a prostředí
- každý organismus je ovlivňován prostředím, jeho životní podmínky:
a) abiotické podmínky- neživí činitelé
b) biotické podmínky- živí činitelé
- podmínky se mění, organismus se přizpůsobuje (adaptuje)
- rozmezí podmínek prostředí, v nichž je organismus schopen existence = ekologická valence
1. druhy s úzkou ekol. valencí - stenovalentní, slouží jako bioindikátory (rak - čistá voda, lišejníky - čisté ovzduší= bioindikátory)
2. druhy s širokou ekol. valencí - euryvalentní, mají velkou adaptibilitu (ekotypy)
- nejlepší podmínky - optimum
- nejnevhodnější podmínky - minimum, maximum
- ekologická valence se vyjadřuje pomocí gaussovy křivky
- každý druh se vyskytuje na území, které splňuje jeho ekol. požadavky, areál:
- kosmopolit - druh s velkým areálem výskytu (moucha domácí)
- endemit - druh s malým areálem výskytu (varan komodský)
- relikt - zbytek druhu na určitém území po jeho původně větším rozšíření (ostružiník moruška
v Krkonoších z doby poledové)
- synantropní druh - druh, který doprovází člověka (např. potkan)
- ekologická nika = nároky organismu na prostředí
- Leibingův zákon minima
· faktor prostředí, který je v minimu, nejvíce omezuje život organismů
· organismus není silnější než nejslabší článek v řetězci jeho ekologických požadavků
Abiotické podmínky prostředí
Světlo
- hlavním zdrojem je Slunce
- je rozlišitelné do několika typů vlnění: ultrafialové (méně než 380 nm), viditelné (390 - 760 nm), infračervené (více než 760 nm)
- fotoperiodismus-ovlivnění organismů pravidelnými změnami délky a intenzity osvětlení v průběhu dne nebo roku
1) viditelné světlo - umožňuje zrakový vjem, fotosyntézu
a) rostliny:
- světlobytné - nezastíněné prostředí(slunečnice)
- stínobytné - zastíněné prostředí(kapradiny)
- dlouhodenní- kvetou při prodlužování dne (řepa, oves, pšenice, jetel)
- krátkodenní- kvetení vyvoláno zkracováním délky dne (rýže, sója, chryzantéma)
- neutrální- délka osvícení nebá na kvetení vliv (sedmikráska, lipnice)
b) živočichové:
- denní
- noční
- světlo umožňuje orientaci, dorozumívání
- světlo ovlivňuje pravidelně se opakující životní projevy = biorytmy (páření, stěhování ptáků, línání, pelichání)
2) ultrafialové světlo
- negativní vliv - brzdí růst rostlin, změny DNA (mutace)
- pozitivní vliv - tvorba vitaminu D v kůži
3) infračervené záření
- zdroj tepla z okolí
a) rostliny:
- eurytermní - snesou větší výkyvy tepla
- stenotermní - snesou malé výkyvy tepla (teplomilné - banánovník, citrusy; chladnomilné - ostružiník
moruška)
b) živočichové - jejich teplota těla závisí na okolí
- exotermní - produkují málo tepla, snížení teploty až na smrt, jejich aktivita je závislá na slun. záření (plazi, ryby, bezobratlí)
- endotermní - velká produkce tepla (savci: 36 - 37 C, ptáci: 39 - 40 C)
- hibernace - zimní spánek, při nízkých teplotách (ježek, medvěd, netopýr)
- estivace - letní spánek, při vysokých teplotách (bodlín)
Přidat komentář

Příjemné překvapení

16. června 2011 v 14:16 | Elča |  About blog
Po delší době jsem opět zhlédla návštěvnost, jakou mají tyto stránky a byla jsem překvapena, kolik vás sem stále ještě chodí. Ať už je důvodem vaší návštěvy hledání informací pro úlohu do školy nebo čistý zájem o problematiku. Jsem opravdu ráda, že sem stále aspoň někdo chodí.
Přidat komentář

Nepříjemné překvapení

21. dubna 2010 v 19:39 | Elča |  About blog
Přeji krásný podvečer,
tak jsem po dlouhé době opět zavítala na tyto stránky a zděsilo mě jaké komentáře tu někteří lidé zanechávají. Nevadí, když vyjádříte svůj názor, že se vám stránky nelíbí, líbí, co byste tu zlepšíli atd. Ale jakési orgie přes komentáře tu opravdu nerada vidím. 

Proto vás prosím, abyste své nevybouřené hormony ventilovali někde jinde než v komentářích našich článků.

Díky za pochopení.
Elča
Přidat komentář

Děkujeme za přízeň

23. listopadu 2009 v 16:05 | Elča |  About blog
Vážení návštěvníci těchto stránek, děkujeme vám za přízeň, kterou nám projevujete. Za minulý týden vás tu bylo skoro 200. Nevím jestli je to zájmem o tohle téma nebo protože začala doba referátů na tohle téma do školy. Ať už jste tu za jakéhokoli důvodu děkujeme a doufáme, že jsme vám alespoň trošku pomohli.

Navstevnost za minuly tyden (16.11. 2009 - 22.11. 2009) je:
Pondeli: 23
Utery: 32
Streda: 31
Ctvrtek: 28
Patek: 23
Sobota: 28
Nedele: 30

Celkem: 195
Počet komentářů: 2

Nedostatek pitné vody- doplnění od anicky

25. dubna 2009 v 22:23 | Elča |  Vodstvo
Jeden človíček, který se podepsal jako anicka, nám do komentářů napsal takové doplnění k našemu článku o Nedostatku pitné vody. Myslím, že nebude špatné, když je hodím sem, kdy si jej snad všimne víc lidí. A anicce za doplnění informací děkuju.
adminka Elča

A tady už to doplnění:
Nedostatek pitné vody je globálním problémem lidstva. Jestliže dnes žije 8% světové populace v zemích, kde se projevuje silný nedostatek pitné vody a dalších 25% v zemích, kde je situace jen o málo lepší, předpokládá se, že budou-li současné trendy pokračovat, budou v roce 2025 žít v zemích s vážným nedostatkem pitné vody dvě třetiny lidí. Dostupné pitné vody přitom stále ubývá - ve srovnání s rokem 1950 poklesly její stavy na méně než polovinu. Problémy trpí nejvíce subsaharská Afrika. Příčiny je možné hledat v kombinaci omezených zdrojů, změn životního prostředí či špatného hospodaření. Příčinou je mimo jiné nedostatečný lokální důraz na tuto problematiku, neboť jen málo zemí považuje zajištění dostatku pitné vody a alespoň minimálního sanitárního zařízení za jednu ze svých priorit. Další vážný problém představuje to, že chudí lidé v rozvojových zemích jsou nuceni platit za čistou vodu často více než lidé bohatí. Tato nerovnost souvisí také s tím, že slumy a sídliště pro chudé jsou jen výjimečně napojeny na vodovodní síť. V Africe je dostatek vody pro každého, avšak nakládaní s vodními zdroji je tam velmi špatné. Voda je mocná a ti, kteří kontrolují tok vody, mohou využívat její síly mnoha způsoby. Často se říká, že čistá voda směřuje k bohatým a ta špinavá k chudým. Chudé země podle odhadů ztrácejí až 8 procent svého hrubého domácího produktu kvůli zhoršování životního prostředí. Kromě ekonomických problémů je nedostatek pitné vody především spojen se zdravím a životy lidí. Přes 2,5 miliardy lidí trpí špatnými hygienickými podmínkami. Na průjmová onemocnění a malárii umírá ročně asi 3,1 milionu lidí - z nich by 1,6 milionu mohlo být zachráněno, pokud by měli přístup k dostatku nezávadné vody a žili v lepších hygienických a zdravotních podmínkách. Kvůli nedostatku pitné vody umírá ročně 1,8 milionu dětí.
Počet komentářů: 8

Nepříjemná pravda

23. ledna 2009 v 14:09 | Elča |  Sci-fi, katastrofické filmy aneb naše budoucnost?
Nepříjemná pravda to je název stominutového filmu z roku 2006, který režíroval Davis Guggenheim. Film je vlastně spíše dokumentem, kde vykládá Al Gore o současném největším globálním problému lidstva- Globálním oteplování.
Tento film jsem mohla zhlédnout díky našemu novému učiteli ZSV, který nám jej v rámci výuky(zrovna jsme brali globální problémy)na začátku školního roku promítal.

Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí
a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a živata na ní. Pokud jste se teď zarazili, určitě vás zaujme hit filmového festivalu v Sundance, Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima. V ní popisuje zanícený souboj jednoho muže s mýty a nepravdami obklopujícími fenomén globálního oteplování a jeho návod na únik ze slepé uličky. Tím mužem je bývalý americkýviceprezident Al Gore, který po neúspěšných prezidentských volbách v roce 2000 přesměroval kormidlo svého života vstříc záchraně planety před nezvratnými změnami. (oficiální text distributora)
Počet komentářů: 2

Hrubý plán na vyčištění ovzduší

23. ledna 2009 v 13:50 | Kuba |  Ekologie
Na ČAP (Člověk a prostředí) jsme měli navrhnout már možností jak zlepšit kvalitu ovzduší. Je to spíš utopie.

Hrubý plán na vyčištění ovzduší*:

První fáze:
1. - Do všech uhelných elektráren zabudovat filtry pevných částic a začít stavět nové jaderné elektrárny, které postupně nahradí elektrárny uhelné, případně zdokonalit technologii uh. elektráren natolik, aby vypouštěli pokud možno co nejméně emisí. Také vybudovat nové geotermální elektrárny ve vhodných lokalitách.
2. - Daňově zvýhodnit podmínky pro provozovatele a uživatele ekologičtějších způsobů vytápění, dopravy a bydlení. Zdokonalení katalyzátorů.
3. - Systémově znemožnit, nebo omezit výrobu produktů v předimenzovaných obalech. Spojit kvalitní obalové technologie pro zachování kvality výrobků, zároveň zbytečně neplýtvat materiálem a také dbát na recyklovatelnost vznikajícího odpadu.
4. - Zaúkolovat vědecká pracoviště tak, aby se uspíšil nástup kompostovatelných plastů. Bez spaloven odpadů by se ovzduší skutečně ulevilo. Zdokonalit a postupně robotizovat dotřiďovací linky tak, aby se co nejvyšší procento odpadů znovu využilo.
5. - Zvýšení efektivnosti fotovoltaických článků + stavba obřích fotovoltaických parků na Sahaře
6. - Zdržet se necitlivých zásahů do lokálního mikroklimatu - mohou totiž způsobovat i udržování smogu nad městy a nad obydlenými oblastmi
7. - Pokud je to možné, pokusit se na vhodných plochách vysázet nové lesy v původním druhovém složení dané oblasti - přirozené čištění vzduchu
Celý článek | Počet komentářů: 1

Recyklace monočlánků- baterií

18. prosince 2008 v 18:25 | Kuba |  Ekologie
Proč sbíráme použité baterie?
... protože baterie v dnešní době obsahují nebezpečné látky jako :

rtuť (Hg), která se může vázat na atomy síry v membránách buněk lidského těla a měnit osmoregulaci a transport sacharidů do buňky a v důsledku toho až její odumření
olovo (Pb), jež se rovněž váže na atomy síry, ovlivňuje funkci enzymů a může snižovat schopnost kostní dřeně produkovat červené krvinky
kadmium, které využívá své podobnosti s pro tělo nezbytným zinkem, proniká jeho cestami do organismu a nahrazuje ho v důležitých bílkovinách jež potom nemohou plnit svou funkci,navíc patří mezi látky rakovinotvorné.

… protože recyklováním alespoň části materiálu snižujeme potřebu vstupních surovin, energie na těžbu a úpravu materiálu. Úspora energie při použití recyklovaného kadmia je asi 46%, niklu 75% a zinku 72%

...jsme o krok vpředu a v průběhu roku 2006 či 2007 by měla vstoupit v platnost směrnice EU O bateriích a akumulátorech a upotřebených bateriích a akumulátorech, která počítá s vybráním asi 160g použitých baterií na osobu


Jak snížit množství použitých baterií ?


1) Nejlepší baterie, je ta která ani nemusela být vyrobena. Lze-li to, je vhodné použít elektrickou energii přímo ze sítě (pro malé spotřebiče třeba s využitím adaptéru)
2) Používat nabíjecí baterie.
Přidat komentář

Recyklace papíru

18. prosince 2008 v 18:08 | Kuba |  Ekologie
Proč třídit Papír?
. . . Protože starý papír můžeme využít na výrobu nového (papír lze recyklovat až sedmkrát). . .

. . . Protože z recyklovaného papíru se vyrábí třeba noviny,školní sešity, lepenkové krabice, toaletní papír a tak dál . . .

. . . Protože tím můžeme dát najevo svou spoluodpovědnost za naši krásnou planetu . . .

. . . Protože můžeme spustit ,,recyklační horečku" ve svém okolí . . .

. . . Protože ekologie může být součást Tvého stylu . . .

. . . Pro dobrý pocit ? = )

. . . Nebo jen tak ?


Rozhodnutí je jen na nás !

Jak třídit papír?
Do modrých krabic můžete odhodit:
noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenku,
kartón, papírové obaly (např. sáčky) atd.

Prosím, nevhazujte:
mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky a hygienické potřeby
Přidat komentář

Výzva

6. prosince 2008 v 11:07 | Elča |  tři tečky...
Ahojky lidičky, napadla mě taková věcička.
Pokud máte stránky nebo blog, které se týkají apoň trochu tématu ekologie, přírody ..... a chodíte občas na naše stránky a líbí se vám. Napište nám svůj nick a adresu stránek pod tento koment a my si vás přidáme do oblíbených stránek.
Mělo by to pomoci lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají přečíst si více názorů od více lidí.
Počet komentářů: 4

Další články

Kam dál